Zákoník práce: Odstupné
Odstupné může být hotovým pokladem. Občas firmy vyplácejí opravdu velké částky - například nabídka Škody Auto byla až 27-násobek mzdy. Známé jsou i případy "zlatých padáků" top manažerů, kde často padají milionové částky. Jak ale na odstupné pamatuje Zákoník práce (§ 67)?
Výpověď pro nadbytečnost a zrušení zaměstnavatele: až 3-měsíční odstupné a 2-měsíční výpovědní doba
Nárok na odstupné zaměstnanci vznikne, pokud dojde k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů: a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část, c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách Stejně tak nárok na odstupné vznikne i zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr podle § 56 více zde. Výše odstupného a) jednonásobek průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok, b) dvojnásobek průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky, c) trojnásobku průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4: Jen bude-li to sjednáno v kolektivní smlouvě, může být práce přesčas odpracovaná v kontu pracovní doby ve vyrovnávacím období sjednaném v kolektivní smlouvě, které nepřesáhne nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích, v rozsahu nejvýše 120 hodin započtena do pracovní doby jen v bezprostředně následujícím vyrovnávacím období. Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.
Úraz či nemoc z povolání: 12-měsíční odstupné a 2-měsíční výpovědní doba
Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. § 52 d) nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice Existuje ale výjimka podle § 367, kdy zaměstnavatel 12-měsíční odstupné v případě úrazu platit nemusí. Tato situace nastane, pokud zaměstnanec poruší bezpečnostní pokyny či jedná lehkomyslně při výkonu práce.
Odstupné se vyplácí s poslední mzdou
Podle Zákoníku práce vyplatí odstupné zaměstnavatel po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu, pokud se se zaměstnancem nedohodne na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.
Odstupné u smlouvy na dobu určitou
Pracovní poměr na dobu určitou končí uplynutím sjednané doby. V tomto případě nárok na odstupné není. Pokud by ale zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď v průběhu trvání smlouvy, pak by zaměstnanec měl nárok na odstupné. Např. smlouva od 1.1.2014 do 31.12.2014. Pracovní poměr by standardně skončil uplynutím doby 31.12.2014. Pokud by zaměstnavatel dal výpověď zaměstnanci např. 20.6.2014, pak by existoval nárok na odstupné stejně jako u pracovní smlouvy na dobu neurčitou a to ve výši jednoho průměrného výdělku, protože pracovní poměr trval méně než rok.
Jak se odstupné vypočítává
Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný hrubý měsíční výdělek. Odstupné podléhá dani z příjmů, ale neodvádí se z něj pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Více informací najdete na webu Ministerstva práce a sociálních věcí.
Kdy začíná běžet výpovědní doba
Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce. Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, s výjimkami vyplývajícími z § 53 odst. 2, § 54 písm. b) a § 63. Prakticky: 2-měsíční výpovědí doba a doručení výpovědi 20.10. - začátek výpovědní doby 1.11. - konec výpovědní doby 31.12.
Místo výpovědní doby vyšší odstupné
V praxi se často stává, že zaměstnavatelé dávají přednost vyplacení 5-měsíčního odstupného (2 mzdy za výpovědní dobu a 3 jako odstupné). Důvody pro takové rozhodnutí bývají různé. Zaměstnanec, který končí, často firmě škodí a to například kopírováním citlivých dat či poštváváním kolegů proti zaměstnavateli.
Odstupné a registrace na úřadu práce
Od 1.1.2011 se změnily podmínky pro vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Při výpovědi ze strany zaměstnance nebo při odchodu na dohodu bude přiznána nižší podpora: Ukončí-li uchazeč o zaměstnání pracovní poměr bez vážného důvodu sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, bude mu poskytována podpora v nezaměstnanosti ve výši 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního ukončeného zaměstnání (při splnění ostatních podmínek pro nárok na podporu). Odstupné odloží příjem podpory v nezaměstnanosti: Nově nebude poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu, po kterou uchazeči o zaměstnání přísluší zákonné odstupné, odbytné nebo odchodné. Podpůrčí doba pro poskytování podpory v nezaměstnanosti se v těchto případech nebude krátit, pouze se posune její počátek o dobu, po kterou uchazeči o zaměstnání přísluší zákonné odstupné, odbytné nebo odchodné.
Práva na odstupné se lze domáhat u soudu
V případě, že by odstupné nebylo vyplaceno, ačkoliv je něj dle dohody či výpovědního důvodu nárok, lze odstupné vymáhat soudně. Skutečně lze důrazně doporučit trvat na uvedení přiznání odstupného v dohodě o rozvázání pracovního poměru. Dohoda by měla pro účely odstupného současně obsahovat i přesně stanovený paragraf, proč dochází k rozvázání pracovního poměru. Bez uvedeného paragrafu se obtížně nárok na odstupné prokazuje.
Napište nám svoje zkušenosti s vyplácením odstupného!