Vzdělávání dospělých v době hospodářské recese může být ozdravné
Odpověď na otázku, proč s určitou pravidelností přicházejí hospodářské recese, může znít následovně: Je to nezbytné pro zdravý vývoj společnosti. Podle odborníků hospodářská recese nenavštíví téměř nikdy zdravé hospodářství. Krizové období dolehnou na ekonomiky, které trpí některými neduhy. Těžkosti spojené s recesí můžeme přirovnat léčbě nemoci, kdy systém zničí bakterie a nefunkční tkáně. V případě úspěchu pak zůstane zdravý organismus, se silnou imunitou, který bude fungovat a prosperovat po mnoho let. Jakou roli v této „léčbě“ hraje vzdělávání dospělých? 
Odborníci v oboru zaměstnanosti a lidských zdrojů nacházejí v současné ekonomické recesi dva hlavní dopady na oblast vzdělávání dospělých – finanční a motivační. Na jednu stranu zaměstnavatelé ani rodiny nemají dostatek finančních prostředků na další vzdělávání dospělých a zvyšování či změnu kvalifikace. Na druhou stranu rostoucí nezaměstnanost přináší nutnost dalšího vzdělávání a pružného reagování na poptávku trhu práce, na udržení si pracovního místa či zvýšení konkurenceschopnosti mezi uchazeči o prác
Celoživotní vzdělávání nemusí být drahé
Když se podíváme na nabídkuvzdělávacích agentur, poskytujícíchnejrůznější kurzy pro dospělé,zarazí nás poměrně vysoká cena. Snažíme stanovit sobě či jako firma pro svoje zaměstnance nějakou smysluplnou koncepci vzdělávání, a zjišťujeme, že častokrát schází přehlednost nabídky, obsahová návaznost kurzů a nabídka prohlubování či dalšího tréninku získaných dovedností. Ne vždy je snadné předem poznat, jak je to s kvalitou v poměru k ceně a strávenému času. Do toho vstupuje seškrtávání výdajů, kterému firemní či rodinné finance na školení padnou za oběť mezi prvními položkami. Určitým a ne příliš nákladným řešením rozvoje zaměstnanců pro zaměstnavatele by mohl být systém interního dalšího vzdělávání a využití strategických nástrojů jako je např. rotace zaměstnanců, kdy lidé po určité době putují na jinou pracovní pozici a rozšiřují si obzory i kvalifikaci. V posledních letech lze výpadek finančních prostředků také částečně nahradit penězi z evropských fondů. Vzdělávací kurzy jsou pak pro účastníky zdarma, někdy i s proplacením nákladů např. na dojíždění. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost v oblastivzdělávání a praxe zaměstnanců stejně jako dotace na vzdělávací programy pro ohrožené skupiny (absolventi, dlouhodobě nezaměstnaní, zdravotně postižení, matky s dětmi, lidé 50+) významným způsobem vstupují na trh práce. Vypsané granty na dotace lze sledovat na stránkách Evropských sociálních fondů či se informovat na příslušných úřadech či ministerstvech. Také vysoké školy nabízejí zatím bezplatnou možnost dálkového (kombinovaného či distančního studia) bez věkového omezení. Pro generaci v důchodovém věku fungují ve větších městech na vysokých školách Univerzity třetího věku s možností vzdělání v nejrůznějších oborech. Motivace dále se vzdělávat Profesní a společenské uplatnění je pro většinu dospělých motivací k dalším vzdělávání se. Požadavky zaměstnavatelů na kvalifikaci se s rostoucí nezaměstnaností zvyšují, ale stejně tak kladou zaměstnavatelé důraz na pružnost a ochotu se dále vzdělávat. Roste konkurence mezi uchazeči o práci v jazykových a počítačových kompetencích, ale také jsou trendem tzv. soft skills, neboli měkké (sociální) dovednosti. Tedy nejde jen nejen „tvrdé“ znalosti v oboru, ale také umění komunikovat, organizovat, spolupracovat, vyjednávat a řešit konflikty ve vztahu k druhým, ale také směrem sami k sobě. Důležitou komponentou je sebepoznání, vhled a s ním spojená zpětná vazba na sebe a svoje myšlení, cítění a chování. Tyto požadavky pak tvoří celek, který určuje hodnotu člověka na trhu práce. Promítá se nejen do procesu získání a udržení pracovního místa, ale také do výše finančního ohodnocení a profesního postavení. Dalším motivačním prvkem ke vzdělávání může být získání práce, která mě baví a kde se osobně realizuji, nejen kvůli výdělku. Pro starší generaci hraje roli i udržení se v proudu nových trendů a kromě profesního i společenské uplatnění. Stejně tak pro dlouhodobě nezaměstnané či pečující osoby je cestou k překonání nelehkého období. Odměnou je kromě zvýšení kvalifikace i respekt a uznání okolí, zvýšená sebeúcta a potvrzení si toho, že jsme v osobním rozvoji něco dokázali a něco nového se naučili. Oblasti dalšího vzdělávání také souvisejí s prioritami každého člověka a kromě oficiálních kurzů či studia mohou zájemci informace získávat i neformální cestou, např. samostudiem a sledováním novinek v oboru našeho zájmu. Co je to andragogika Vzdělávání dospělých se nazývá také andragogika. Na rozdíl od „naučné“ pedagogiky je zaměřena na aktivní účast člověka v procesu vzdělávání, na jeho nezávislost a sebeřízení, na aplikaci získaných poznatků do praxe. Je vlastně cestou, jak pomoci dospělým učit se novým věcem a propojovat stávající a nové znalosti a dovednosti. Studijní programy jsou připravovány právě v návaznosti na možnost použití v praxi. Stěžejní je zde vzbudit zájem dospělých studentů a lektor zde funguje spíše jako zprostředkovatel. Výsledkem by měl být přerod dospělého jedince ve zralého člověka, který se orientuje na cestách vedoucích k naplnění svých životních rolí, vnímá sebe i okolí objektivně a je schopen naplánovat si strategii a reálný cíl svého snažení. Na cestě ven z recese Nároky měnícího se trhu práce, potýkajícího se s rostoucí nezaměstnaností, a potřeby hospodářství rozkývaného změnami výrobních strategií, zánikem některých oborů a profesí a současně vznikem nových, vyvolává poptávku po změnách v kvalifikaci lidských zdrojů. Vzdělávání dospělých a zejména rekvalifikační snahy jsou cestou, jak naplnit nové profese a pracovní místa kvalitními lidmi, a rozvíjet tak nově vznikající obory, které jsou v současnosti ekonomicky prosperující. Následovat by pak měla dlouhodobá a transparentní státní koncepce hospodářství propojená se strategií dalšího vzdělávání a zajištěním dostatku odborníků a pracovních sil. Stejně tak je důležitá sociální koncepce, která pomůže ohroženým skupinám lidí začlenit se do společnosti a profesně se realizovat v rámci jejich možností. Vzdělávání by pak mohlo být uzdravující injekcí pro nemocnou ekonomiku i stát, protože jen dostatek osvícených a kvalifikovaných lidí je hnacím motorem každé společnosti.
Ing. Sabina Morawitzová