Nová práce: Cesta od zelenáče k mazákovi
Myslíte-li si, že když jste úspěšně prošli přijímacím řízením, máte vyhráno a můžete si hodit nohy na stůl, nemáte tak úplně pravdu. Čeká na vás ještě několik úkolů. Nastupujete-li do nově vznikajícího pracovního týmu, musíte se naučit vykonávat obsah svojí nové práce. Nastupujete-li ovšem do zavedeného prostředí, čeká vás navíc malý boj – své místo v týmu si musíte zasloužit. 
Celá věc je poměrně logická. Jste cizí, a co je cizí, je podezřelé. Noví kolegové vás budou testovat. Pravděpodobně jste vystřídali jejich oblíbeného kolegu, se kterým už leccos zažili. Taky vás musí zaškolovat, což je pro ně úkolem navíc. Nebo měli ve výběrovém řízení jiného „koně“, ale vzali namísto něj vás. Důvodů, proč vás vaši noví kolegové pravděpodobně neuvítají s otevřenou náručí, může existovat celá řada. Nic ale není ztraceno, je jen na vás, jaké postavení si vybudujete. Příklad ze života. Nedávno jsem nastoupila do nového zaměstnání. Moderní prostředí, mladý kolektiv. Dnes, těsně po skončení zkušební doby, jsem v práci opravdu spokojená, zezačátku to
Mantinely
Jak se říká, všeho moc škodí, a tak i přílišná snaha zapadnout nemusí být pro vás to nejlepší. Buďte ke svým novým kolegům vstřícní, ale nebuďte na ně příliš hodní. Nastavte hranice a dejte jasně najevo, co ještě ano a co už ne. Když jsem nastoupila, bylo téměř nepředstavitelné strávit svoji zákonnou půlhodinku přestávky někde v klidu u jídla, neboť jsem nebyla schopna „nařídit“ kolegům, aby mě v mojí nepřítomnosti zastoupili. Na druhou stranu, oni si užívali i několik pauz za směnu a já je klidně zastoupila. Po nějaké době jsem pochopila, že to není přechodný stav a že se nic nezmění, a řekla jsem dost, obědová pauza není nic, o co musím žádat. Větu „Můžu se prosím jít na chvilku najíst?“ jsem nahra
Náplň práce – ano, ale…
Nastavit si mantinely ovšem neznamená nasadit si klapky na oči a být příšerně upnutý, poctivý a zásadový. Chcete-li být v kolektivu oblíbení, musíte být kolegiální. Nejméně oblíbeným kolegou u nás v práci je ten, který neustále na jakékoliv prosby o pomoc odpovídá: „Tohle není náplní mojí práce, tohle dělat nebudu“. Nedělejte za nikoho jeho práci jen tak pro nic za nic, ale když vidíte, že dotyčný skutečně potřebuje pomoc, zapomeňte na to, čí náplň práce to je, a je-li to ve vašich silách, pomozte mu. Ochota, vstřícnost a drobná pomoc jsou základní
Team-building
Není nic lepšího, než poznat se také mimo práci, nebo v jiných, než v čistě pracovních situacích. Je jedno, jestli si v šatně společně vyplníte kvíz z časopisu, půjdete na večírek, uspořádáte společný výlet, nebo si zaplatíte profesionální tembuildingový kurz
Vaše osobnost
Asi nejdůležitější poučka, ke které jsem dospěla, je, že vše, co děláte, je dobré uzpůsobit vaší osobnosti. Nehleďte na to, kdo vám co radí, jak by se které věci měli dělat. Raději se zaměřte na to, jakými „zbraněmi“ disponujete. Já například nemůžu získat u lidí autoritu přísností, jsem na to od přírody příliš usměvavá. Mohu si je ale získat tím, že na ně budu milá a kamarádská. Jednoduše řečeno, buďte, jací jste a na nic si nehrajte. Lidé většinou mají pro lži dobrý cit a po hercích žádný kolektiv příliš netouží.
Máte-li chuť, podělte se v diskusi o své zkušenosti z nového kolektivu. Jsem na ně velice zvědavá.