Metody vzdělávání zaměstnanců mimo pracoviště
Učení se novým věcem je přirozená součást lidského života. Pokud chceme najít nebo udržet si své místo a zvýšit svoji cenu na pracovním trhu, je třeba odhodlat se a vykročit vstříc vzdělávání a profesnímu i osobnímu rozvoji. Pro zaměstnance toto pravidlo platí ještě naléhavěji. Jaké jsou možnosti vzdělávání nad rámec pracoviště? 
Potřebné množství nových znalostí a dovedností mohou zaměstnanci získat interně přímo na pracovišti (on the job) či externě prostřednictvím školící agentury nejčastěji v prostorách mimo pracoviště neboli off the job.
Zaměstnavatel vždy zvažuje efektivitu a návratnost prostředků vložených do školení. Zejména externí vzdělávání může být velmi nákladná záležitost, proto je třeba při plánovaní vzdělávání postupovat systematicky a s rozvahou.
Systematické firemní vzdělávání
Vytvoření funkčního systému vzdělávání je klíčové. Cílem je dosáhnout potřebného účinku za vynaložení optimálního množství finančních prostředků. Na počátku je třeba analyzovat vzdělávací potřeby zacílené na reálný užitek zaměstnavatele i zaměstnanců a správně vyhodnotit přínosy vzdělávacích aktivit. Analýzu vzdělávacích potřeb je možno rozdělit na oblast doplnění deficitu v kvalifikaci a dále na rozvoj dalších schopností a dovedností pro zvýšení kompetencí zaměstnanců.
Při vyhodnocení systému vzdělávání neboli evaluaci se berou v potaz faktory na straně zaměstnanců, tedy jejich cíl jejich vzdělávání a vliv na jejich motivaci k výkonu. Druhou stranou mince tvoří faktory na straně zaměstnavatele, tedy jaký efekt má takto sestavený program vzdělávání na produktivitu práce a celkově pro prosperitu a konkurenceschopnost celé organizace.
Metody vzdělávání mimo pracoviště
Vzdělávání off the job většinou zajišťuje specializovaná vzdělávací agentura nebo externí lektor. Pojďme si představit některé nejčastější metody externího vzdělávání:
Přednáška Častá forma vzdělávání je přednáška, která bývá spojena s diskusí. Je zaměřena na prezentaci konkrétních informací, faktů a teoretických znalostí. Výhodná je pro rychlost a přehlednost zprostředkování informací. Nevýhodná může být v případě, kdy je příliš statická a teoretická, a funguje pouze jednosměrně od přednášejícího k posluchači.
Demonstrace Demonstrování je vlastně názorné vyučování, kdy se předvádí zaměstnancům způsob, jak mají práci vykonávat. Je zde možnost si práci reálně vyzkoušet. Využívá se docela často, účastník je aktivně zapojen do procesu vzdělávání. Většinou se využívá při získání praktických dovedností, třeba při inovacích ve výrobě či při ovládání informačních technologií.
Simulace Je opět forma názorného učení, kdy se využívá určité modelové situace. Je to prakticky zaměřená metoda, předpokládá se aktivní zapojení a dostatečné znalosti účastníků. Většinou existuje scénář, který dostane každý účastník a má za úkol během stanovené doby situaci řešit a činit rozhodnutí. Scénář se podobá reálným situacím, které mohou při výkonu profese nastat. Je to kombinace individuální a skupinové práce.
Workshop Je oblíbenou metodou pro skupinové vzdělávání, jedná se vlastně o interaktivní seminář či tvořivou dílnu. Workshop je zaměřen na diskusi a aplikaci poznatků na konkrétní situaci. Zabývá se procvičením znalostí a dovedností, obsahem je hledání řešení a různých přístupů k zvládnutí úkolu. Iniciuje vlastní aktivitu a kreativitu při zvládání úkolů. V určité míře podporuje spolupráci ve skupině. Nevyhovující může být pro introvertně zaměřené jedince či vyhraněné specialisty.
Kazuistika Případová studie neboli kazuistika představuje popis nebo analýzu konkrétní situace, která nastala nebo se jedná o scénář a nástin řešení situace, která by nastat mohla. Důležité je zde seznámení se s případem, aplikace zkušeností z reálné kauzy, která přináší náměty na vypořádání se s možnými tématy a problémy. Výhodou je struktura a analytický rámec, dále možnost přistupovat kreativně.
Brainstorming Je metoda podobající se burze nápadů na určité téma, které účastnící každý za sebe představují. V kontextu případové studie může probíhat tak, že každý ze skupiny účastníků navrhne způsob řešení daného problému. Po prezentaci nápadů a jejich zaznamenání proběhne diskuse a společné hledání optimálního řešení. Výhodou je opět možnost spolupráce a rozvíjení kreativity. Nevýhodou může hodnotící či soutěživé prostředí, které neumožní dostatečné uvolnění a otevření se často neotřelým nápadům a myšlenkám. Existuje i varianta zvaná brainwriting. Jedná se psaní nápadů na papír, které jsou písemně doplňovány až k nalezení optimálního výsledku.
Hraní rolí Další variantou kazuistiky je metoda hraní rolí. Účastníci dostanou určité role, které tvoří konkrétní situaci. Mají za úkol postupovat při řešení problémů tak, jako se chovají v reálném životě. Zpětná vazba, kterou dostanou na místě, může být pro inspiraci či případnou změnu chování účastníků velmi podnětná. Je to vhodná metoda tréninku pro pracovníky, kteří jsou v přímém kontaktu s lidmi.
Outdoor training Outdoorové aktivity představují možnosti vzdělávání formou her a pohybových aktivit, často někde v otevřeném terénu. Setkáváme se v tomto kontextu i s názvem adventure education. Metoda využívá pohybové aktivity v přírodě jako zdroj zkušeností a poznání pro vedoucí pracovníky. Ve formě skupinové spolupráce zvané teambuilding slouží také k tmelení týmu, posílení komunikace, kooperace a pocitu sounáležitosti mezi členy skupiny. Důležitou součástí je závěrečná diskuse, reflexe a sdílení pocitů a potřeb účastníků, kdy se probírají i další nápady na řešení.
E-learning Metoda vzdělávání zvaná E-learning využívá informační a komunikační technologie. Účastník prostřednictvím počítače přistupuje „na dálku“ k elektronickému kurzu. E-learning poskytuje informace, umožňuje řešit úkoly, zprostředkuje komunikaci mezi účastníky a lektory. Je možné takto studovat na pracovišti i mimo něj. Nutností je znalost práce na počítači a internetové připojení. Nevýhodou je, pokud není u účastníka dostatečně silná motivace ke vzdělávání.
Samostudium Tato metoda je možná na pracovišti i mimo něj. Zahrnuje paletu možností od nastudování literatury až po dálkové (distanční) studium střední nebo vysoké školy. Zvláštní odnoží je pak vzdělávání prostřednictvím stáží a služebních cest. Výhodou je určitá časová flexibilita, nevýhodou je potřeba silné motivace a obětování části svého volného času. Zaměstnavatelé nemají dostatek nástrojů k průběžné kontrole studia.
Uvedené metody vzdělávání mimo pracoviště lze mezi sebou úspěšně kombinovat a rozšiřovat tak repertoár vzdělávání na pracovišti. V některých oblastech se metody on the job a off the job překrývají. Není nutno striktně definovat a rozdělovat, spíše vytvořit vyhovující model vzdělávání pro každého zaměstnance. Cílem je dosažení potřebné kvalifikace zaměstnanců a zvýšení jejich kompetencí a motivace k práci.
Ing. Sabina Morawitzová