Zaměstnanec s mentálním postižením? Zkuste to
V nedávné minulosti v médiích proběhla kampaň zacílená na zaměstnávání lidí s mentálním postižením. Mohou vůbec lidé s mentálním postižením pracovat? Na jakých pozicích? A co to pro ně samotné, ale i jejich zaměstnavatele znamená? Více se dočtete v následujícím článku.
Pracovní schopnosti a dovednosti u lidí s mentálním postižením se liší člověk od člověka, stejně jako je tomu u kohokoli jiného. Lidé s mentálním postižením jsou sice při přijímání nových informací a učení se novým dovednostem pomalejší než je průměr, přesto mohou vykonávat řadu povolání. Své zaměstnavatele pak odměňují loajalitou a přičinlivostí.
Příležitostí není mnoho
Míra nezaměstnanosti mentálně postižených je relativně vysoká. A není tomu tak jen v České republice. Poslední studie z USA ukazují, že jen 16- 40 procent lidí s mentálním postižením je zaměstnáno na plný či alespoň částečný úvazek. Ostatní jsou buď nezaměstnaní, nebo shledáni jako práce neschopní.
Pravdou také zůstává, že míst, kde by mohli být tito lidí zaměstnáni, není mnoho. To je často dáno předsudky a nedostatkem informací zaměstnavatelů, kteří mají obavu s mentálně postiženými jednat, natož je zaměstnat. Obávají se také vyšších nákladů spojených s jejich zaměstnáním. Faktem však je, že lidé s mentálním postižením jsou schopni s jistou dávkou podpory pracovat stejně dobře jako jiní zaměstnanci.
Jako pracovníci se hendikepovaní lidé osvědčili například na pozicích ošetřovatelů zvířat, pomocníků v knihovně, skladníků, zřízenců ve zdravotnictví nebo kuchařů.
Co říká zákon
Zaměstnáváním hendikepovaných lidí se zabývá i zákon.
Zaměstnavatel má tak na vybranou: Buď zaměstná předepsané množství pracovně hendikepovaných, nebo odvádí daně. Záleží na každém, zda zvolí relativně jednodušší cestu odevzdání peněz do státní pokladny nebo dá šanci na zaměstnání postiženému člověku.
Dvě cesty k zaměstnání
Pokud se zaměstnavatel rozhodne přijmout člověka s mentálním postižením, má při jeho zaměstnání dvě možnosti.
První variantou je zřízení chráněného pracovního místa. Výhodou pro zaměstnavatele je jeho dotování příslušným úřadem práce. Ze zákona však existuje povinnost udržet toto místo minimálně po dobu dvou let. Pro zaměstnance to přináší jistotu práce, zaměstnavatele ale tato podmínka někdy odrazuje.
Druhou možností je nabídnout mentálně postiženému člověku zaměstnání na volném trhu práce. Zákonná povinnost zaměstnat lidi s postižením je tak splněna také.
Mají otevřeno?
V oblasti zaměstnávání mentálně hendikepovaných lidí se snaží občanské sdružení Máme otevřeno? dvěma programy připravit své klienty na přechod do zaměstnání. Podle koordinátorky programu Šárky Kyslikové je důležitá hlavně chuť a motivace pracovat. Pak v nich totiž zaměstnavatel získá spolehlivého a mimořádně pracovitého zaměstnance.
S čím je dobré počítat
Někteří lidé s mentálním postižením potřebují delší dobu pro zvládnutí činností spojených s jejich prací. V prvních dnech jim proto možná budou muset vedoucí pracovníci věnovat více času. Jakmile se ale zaměstnanci zaškolí, efektivita jejich práce výrazně roste.
V rámci programu podporovaného zaměstnání je možno nově využít odborníka - job coache. Ten hendikepovaného pracovníka doprovází v prvních týdnech do zaměstnání a pomáhá mu se zaškolením. Později je k dispozici jako konzultant v případě potřeby.
Zaměstnat člověka s mentálním postižením není vůbec tak náročné, jak by se mohlo zdát. Chce to jen odvahu udělat vstřícný krok. Odměnou vám pak bude zaměstnanec, který může mnoho nabídnout.
Více informací na mpsv.cz.