Nevhodné otázky, které můžete u pohovoru dostat
Na pohovor dorazíte dokonale připravení. Nic vás nemůže překvapit. Najednou vás ale personalista zaskočí nepříjemnou, nebo nevhodnou otázkou. Úplně vás to rozhodí. Máte odpovídat? Máte se ohradit? Upozornit ho, že je vám to nepříjemné? Připravili jsme pro vás seznam nevhodných otázek, se kterými se můžete setkat. Diskriminace je ilegální, to by měli mít při pracovním pohovoru na paměti obě strany. Jak ale poznat, že personalista chodí po tenkém ledě, nebo že už se dokonce pohybuje za hranicí únosnosti? Zapomeňte na všechny poučky a řiďte se jednoduchou otázkou – jaké informace o mně potřebuje
Typy kontroverzních otázek
1. Otázky ohledně rasy, barvy pleti, nebo původu
Většina otázek této kategorie je naprosto nepřípustná (nejsou jakkoliv podstatné pro přijetí na pracovní pozici) a vy na ně nemusíte reagovat. Příklady takových otázek mohou být:
- Patříte do některé minoritní skupiny?
- Jaké jste rasy, jaká je barva Vaší kůže? (např. v internetovém dotazníku)
- Jaká je barva Vašich očí/vlasů apod.? (Není tak extrémní, jako předchozí případy, ale nemusíte na ni odpovídat)
- Slyším, že máte přízvuk. Odkud pocházíte?
- Jste občanem ČR?
Lépe položené, které můžete dostat, na které byste měli odpovědět:
- Máte povolení pracovat v ČR?
- Jaký je váš vízový status?
- Kterými jazyky mluvíte a na jaké úrovni?
2. Otázky na věk
Nejste povinni říci zaměstnavateli při prvním pohovoru váš reálný věk. Na druhou stranu, v našich podmínkách toto téma není tak kontroverzní, jak je tomu například v USA. Pokud se ovšem cítíte v tomto nepříjemně, vězte, že zaměstnavatel potřebuje pouze vědět, zda je vám nad 18 let. Pokud práci dostanete, počítejte ale s tím, že svůj věk budete muset udat (do smlouvy, kvůli pojištění apod.).
3. Otázky ohledně vyznání
Pozor, víra je čistě soukromá záležitost a nikdo nemá právo se vás na ni ptát. Na druhou stranu, pokud vaše vyznání obsahuje také nutnost nosit specifické symboly (doplňky, oblečení apod.), může se vám stát, pokud budete zaměstnáni, že tyto věci budou v rozporu například s jednotným uniformním firemním oblečením. V takových případech je to na domluvě se zaměstnavatelem, případně na zaměstnaneckých směrnicích.
4. Otázky související s pohlavím
Nejedná-li se o internetový dotazník, pohlaví je patrné na první pohled. Přesto existuje celá řada otázek, na které nemusíte odpovídat; - Máte malé děti?
- Plánujete mít děti? Kdy?
- Jaký je Váš rodinný stav (vdaná/ný, svobodná/ný, rozvedená/ný,…)
- Jste těhotná?
Přípustné otázky:
- Můžete pracovat přesčas? Můžete začínat v 7 ráno?
- Předpokládáte nějakou dlouhodobější absenci v práci?
- Otázka na titulování (slečna, paní)
5. Další potencionálně nepřípustné okruhy otázek:
- Otázky ohledně sexuální orientace
- Otázky ohledně příslušnosti k politickým, či jiným názorovým skupinám a organizacím
- Otázky ohledně handicapu, nezpůsobilosti (sem patří nejen postižení, ale i otázky ohledně vašeho zdravotního stavu, nebo například teoretického zatčení apod.)
Když se zeptají...
Pakliže se dostanete do situace, kdy vám byla nějaká nevhodná otázka položena, vaše možnosti jsou následující:
Odpovědět
Můžete se rozhodnout na otázku odpovědět. V tomto případě ale počítejte s tím, že vaše „špatná“ odpověď může mít dopad na vaše případné ne/přijetí. Na druhou stranu, zodpovězením otázky můžete vyjádřit motivovanost, důvěru a odhodlání. Dejte si ovšem pozor na to, nejde-li pouze o test, co všechno si necháte líbit. Hodnoťte proto veškeré informace, které máte – jak se personalista tváří, jakým tónem otázku klade, z jakého důvodu se asi ptá apod.
Odmítnout odpovědět
I v tomto případě platí, že můžete hodně získat i ztratit. Proto, rozhodnete-li se nezodpovědět otázku, buďte milí a své rozhodnutí sdělte asertivně. Příkladem vaší odpovědi může být:
- "Nezlobte se, ale nevidím souvislost mezi Vaší otázkou a pozicí, o kterou se ucházím."
- "Není mi příjemné odpovídat na tuto otázku" apod.
Pozměnit otázku
Tato cesta je vhodná, pokud dojdete k názoru, že váš potencionální zaměstnavatel skutečně potřebuje danou informaci. Příkladem může být situace, kdy se vás při pohovoru zeptají, zda jste občanem příslušné země. Na takovou otázku nemusíte odpovědět přímo, stačí, když řeknete například: - „Promiňte, Vaše otázka mi přijde příliš osobní. Mohu Vás ujistit, že mám pracovní povolení pro vykonávání povolání v České republice“ apod.