Zákoník práce: Práce přesčas
S přesčasy se v práci setká téměř každý. Zejména u manažerských pozic se již stalo pravidlem, že přesčasové hodiny zaměstnanec raději ani nepočítá. Jak ale práci přesčas upravuje Zákoník práce?
Podle § 93 Zákoníku práce:
(1) Práci přesčas je možné konat jen výjimečně. (2) Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. (3) Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad rozsah uvedený v odstavci 2 pouze na základě dohody se zaměstnancem. (4) Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. (5) Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období podle odstavce 4 se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.
§ 114 Mzda nebo náhradní volno za práci přesčas
(1) Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dále jen „dosažená mzda”) a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. (2) Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek podle odstavce 1. (3) Dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno podle odstavců 1 a 2 nepřísluší, je-li mzda sjednána (§ 113) již s přihlédnutím k případné práci přesčas. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné takto sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné sjednat nejvýše v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok a u vedoucích zaměstnanců (§ 11) v mezích celkového rozsahu práce přesčas (§ 93 odst. 4), což nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.
Na co se často ptáte
Když je pracovní doba stanovena od 8:00 a já chodím již na 7:00, je to přesčas? Ne, není. Na úpravě pracovní doby je nutné se domluvit se zaměstnavatelem. Pokud chodíte do práce dříve, než je stanovená pracovní doba, nebude se tato aktivita započítávat do pracovní doby. Zaměstnavatel mi nařídil práci přesčas a já nesouhlasím. Jaké z toho pro mě plynou důsledky? Práci přesčas může zaměstnavatel nařídit jen v souladu se Zákoníkem práce. Pokud tedy zaměstnavatel splní všechny podmínky dané Zákoníkem, neodpracovat přesčas se posuzuje stejně jako neodpracování běžné pracovní doby. Odmítnutí nařízené práce zaměstnancem (nebo neomluvenou absenci v práci - nedostavení se na nařízenou směnu) může zaměstnavatel posoudit jako porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci. Což může vést až k výpovědi podle § 52g (případně i § 55) - porušení pracovní kázně. Pak by nevznikl nárok na dávky podpory v nezaměstnanosti. Za neomluvenou absenci má zaměstnavatel navíc právo strhnout jeden až tři dny dovolené. Napište nám, jaké máte zkušenosti s přesčasy vy.
Údaje jsou aktualizované k 19.8.2014.