Zákoník práce 2011: Přehled změn
V období od 1.1.2011 do 31.12.2013 dochází k několika změnám v Zákoníku práce, které ovlivní především zaměstnavatele. Prodlužuje se jim totiž doba, kdy musí platit zaměstnancům náhradu mzdy v době pracovní neschopnosti či karantény.
Zkušební doba a nemoc
Zaměstnavatel nemůže ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Od roku 2014 se vrací původní úprava, která tuto dobu stanovovala na pouze prvních 14 dnů.
Kdo platí nemocenskou
I nadále náleží zaměstnancům náhrada mzdy pouze za pracovní dny a za svátky, za které jinak přísluší náhrada mzdy nebo se plat nebo mzda nekrátí. V prvních 21 dnech náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel, pak se plátcem nemocenské stává příslušná OSSZ (Okresní správa sociálního zabezpečení). Stále platí, že za první tři dny nemoci náhrada nenáleží. Pro dobu od 1. ledna 2011 je i nadále stanovena nemocenská ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) po celou dobu pracovní neschopnosti či nařízené karantény.
Náhrady mzdy u dohody o pracovní činnosti
Zaměstnanci, který pracuje na základě dohody o pracovní činnosti, náleží v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) náhrada odměny z dohody.
Nemoc začala před 1.lednem 2011
Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo byla nařízena karanténa před 1. lednem 2011 a trvá ještě v roce 2011, přísluší náhrada mzdy nebo platu nebo náhrada odměny z dohody pouze v době prvních 14 kalendářních dnů od zaměstnavatele podle původní úpravy.
Dohoda o provedení práce pouze písemně
Dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak jsou neplatné.Zákoník práce 2011: Přehled změn V období od 1.1.2011 do 31.12.2013 dochází k několika změnám v Zákoníku práce, které ovlivní především zaměstnavatele. Prodlužuje se jim totiž doba, kdy musí platit zaměstnancům náhradu mzdy v době pracovní neschopnosti či karantény. Zkušební doba a nemoc Zaměstnavatel nemůže ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti(karantény)zaměstnance. Od roku 2014 se vrací původní úprava, která tuto dobu stanovovala na pouze prvních 14 dnů. Kdo platí nemocenskou I nadále náleží zaměstnancům náhrada mzdy pouze za pracovní dny a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí. V prvních 21 dnech náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel, pak se plátcem nemocenské stává příslušná OSSZ (Okresní správa sociálního zabezpečení). Stále platí, že za první tři dny nemoci náhrada nenáleží. Pro dobu od 1. ledna 2011 je i nadále stanovena nemocenská ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) po celou dobu pracovní neschopnosti či nařízené karantény. Náhrady mzdy u dohody o pracovní činnosti Zaměstnanci, který pracuje na základě dohody o pracovní činnosti, v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) náhrada odměny z dohody. Nemoc začala před 1.lednem 2011 Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo byla nařízena karanténa před 1. lednem 2011 a trvá ještě v roce 2011, přísluší náhrada mzdy nebo platu nebo náhrada odměny z dohody pouze v době prvních 14 kalendářních od zaměstnavatele podle původní úpravy. Dohoda o provedení práce pouze písemně Dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak jsou neplatné.Zákoník práce 2011: Přehled změn V období od 1.1.2011 do 31.12.2013 dochází k několika změnám v Zákoníku práce, které ovlivní především zaměstnavatele. Prodlužuje se jim totiž doba, kdy musí platit zaměstnancům náhradu mzdy v době pracovní neschopnosti či karantény. Zkušební doba a nemoc Zaměstnavatel nemůže ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti(karantény)zaměstnance. Od roku 2014 se vrací původní úprava, která tuto dobu stanovovala na pouze prvních 14 dnů. Kdo platí nemocenskou I nadále náleží zaměstnancům náhrada mzdy pouze za pracovní dny a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí. V prvních 21 dnech náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel, pak se plátcem nemocenské stává příslušná OSSZ (Okresní správa sociálního zabezpečení). Stále platí, že za první tři dny nemoci náhrada nenáleží. Pro dobu od 1. ledna 2011 je i nadále stanovena nemocenská ve výši 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) po celou dobu pracovní neschopnosti či nařízené karantény. Náhrady mzdy u dohody o pracovní činnosti Zaměstnanci, který pracuje na základě dohody o pracovní činnosti, v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) náhrada odměny z dohody. Nemoc začala před 1.lednem 2011 Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo byla nařízena karanténa před 1. lednem 2011 a trvá ještě v roce 2011, přísluší náhrada mzdy nebo platu nebo náhrada odměny z dohody pouze v době prvních 14 kalendářních od zaměstnavatele podle původní úpravy. Dohoda o provedení práce pouze písemně Dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak jsou neplatné.