Přestávky v práci předcházejí nebezpečné únavě
Před deseti lety se zřítil letoun vnitrostátních linek na obytnou část města Buffalo. Zahynuli všichni lidé na palubě. Důkladné vyšetřování vedlo k závěru, že příčinou byla chybná pilotáž zaviněná únavou a nepozorností pilotů. Tato tragédie byla přelomová, protože přiměla leteckou federaci k zavedení nových pravidel pro závazný odpočinek posádek.
Příliš často se stává, že teprve až se odehraje tragédie, dají se události do pohybu. Zaměstnavatelé jsou pak donuceni změnit pravidla pro větší bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců.
Pracovní proces ve všech případech klade na člověka během dne značné nároky. U některých profesí při pochybení zaměstnance hrozí i vážné škody na majetku, zdraví a životech. Unavení lidé dělají chyby statisticky významně častěji než lidé odpočatí. Je tedy nutné dbát na pravidelné pracovní přestávky, během kterých lze načerpat nové síly.
Co se děje v těle při únavě
Únava je projevem přetížení centrální nervové soustavy. Vzniká po náročné duševní či fyzické činnosti. Snižuje odolnost vůči vlivům z okolí jako je stres (akutní či chronický) a fyzikální podmínky na pracovišti (teplota, hluk a podobně). Projevuje se poruchami pozornosti, paměti, zpomalením psychomotorického tempa, poklesem reaktibility a poruchami vnímání. Únava narušuje bdělý stav vědomí člověka a tedy jeho myšlenkový proces, udržení pozornosti a orientaci v čase a prostoru.
Pracovní činnost vždy vede ke snížení energetických rezerv organismu, které se projeví objektivně snížením výkonnosti a subjektivně pocitem únavy. Ani oblíbená káva či jiný stimulant únavu zásadně neřeší, pouze prodlouží čas bdělosti za cenu vyčerpání funkční rezervy organismu. Pro pracovní kondici je potřebné dělat přestávky pro obnovu sil a posílení koncentrace.
Nárok na přestávku na odpočinek
Zaměstnavatel má právo a současně povinnost stanovit zaměstnanci přestávku na jídlo a oddech. Lze tak učinit i po dohodě se zaměstnancem v souladu s předpisy a s provozními podmínkami na pracovišti. Zákon určuje zaměstnavateli povinnost tuto přestávku poskytnout nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce.
Přestávka by měla trvat minimálně 30 minut. V případě mladistvého zaměstnance je povinnost umožnit přestávku nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Pracuje-li někdo jen šest hodin, nemusí přestávku čerpat, není-li stanovena třeba po čtyřech či pěti hodinách nepřetržité práce. Tato přestávka se nezapočítává do pracovní doby.
Výjimka je u povinných přestávek na jídlo a oddech u prací, které nemohou být přerušeny, jako je třeba non-stop provoz tísňové linky nebo výroba. Pokud je přestávka v práci rozdělena, pak musí alespoň jedna její část činit nejméně 15 minut. Doba pro oddech a jídlo, kdy k přerušení provozu nebo práce nedojde, se započítává do pracovní doby.
Přestávky na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci pracovní doby. V případě povinných bezpečnostních přestávek podle zvláštních předpisů, jako mají například dálkoví řidiči nebo lidé v nuceném pracovním tempu či při náročné monotónní činnosti, se přestávky na jídlo a oddech, pokud padnou do času bezpečnostní pauzy, také započítávají do pracovní doby.
Krátké dobrovolné pauzy
Mimo předpisem stanovené přestávky pro jídlo a oddech či bezpečnost práce psychologové doporučují udělat si nejpozději po každé hodině práce krátkou pauzu. Stačí jen na několik minut přerušit práci, pokud to provoz umožňuje, a protáhnout se nebo občerstvit. Doporučuje se nadýchat čerstvého vzduchu, opláchnout chladnou vodou, projít se po chodbě, sníst kousek ovoce, uvařit si čaj a podobně. Odreagování a krátká relaxace dodá tělu energii a pomůže předcházet kumulování únavy z práce.
Nepřetržitý odpočinek v týdnu
Zaměstnavatel je dle Zákoníku práce povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl nepřetržitý odpočinek v týdnu během období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů v trvání alespoň 35 hodin. Nepřetržitý odpočinek v týdnu nesmí činit u mladistvého zaměstnance méně než 48 hodin. Jestliže to umožňuje provoz zaměstnavatele, stanoví se nepřetržitý odpočinek v týdnu všem zaměstnancům na stejný den a to tak, aby do něho spadala neděle.
V případě nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a přesčasech, také v nepřetržitém provozu může zaměstnavatel rozvrhnout pracovní dobu zaměstnanců starších 18 let tak, že doba nepřetržitého odpočinku v týdnu bude činit nejméně 24 hodin. V těchto případech je dále nezbytné, aby byl zaměstnancům poskytnut nepřetržitý odpočinek tak, aby za období 2 týdnů činila délka tohoto odpočinku celkem minimálně 70 hodin. V zemědělství může být poskytnut nepřetržitý odpočinek za období 3 týdnů celkem alespoň 105 hodin a při sezónních pracích za 6 týdnů minimálně 210 hodin.
Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami
Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.
Tento nepřetržitý odpočinek může být plnoletým zaměstnancům zkrácen až na 8 hodin za den s tím, že následující odpočinek bude o zkrácenou dobu prodloužen. Ženám pracujícím v nepřetržitých provozech může však být tento odpočinek zkrácen pouze na 11 hodin po sobě jdoucích během 24 hodin za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku.
Odpočinek ve dnech pracovního klidu
Za dny pracovního klidu považujeme dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu a dále všechny vyhlášené oficiální státní svátky.
Práci ve dnech pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně. Jedná se o výkon nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech, tedy naléhavé opravné práce, nakládací a vykládací práce, inventurní a závěrkové práce, práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele, práce konané v nepřetržitém provozu jako zástup za chybějícího zaměstnance, při živelních událostech a v obdobných mimořádných případech, práce v dopravě, práce spojené s uspokojováním lidských potřeb (zdraví, bezpečí, vzdělání apod.) a krmení a ošetřování zvířat. Ve dnech pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit výkon prací nejvýše dvakrát v průběhu období 4 týdnů po sobě jdoucích.
Vhodný prostor pro odpočinek
Psychologové doporučují vytvořit na pracovišti odpočinkový kout či místnost, dostatečně prostornou, ideálně s přístupem k dennímu světlu, teplotou 20 °C a s možností větrat. Na výmalbu interiéru lze použít pastelových barev, které napomáhají relaxaci. Zelená a modrá barva přispívají k uklidnění nervů, zahnání únavy a aktivaci vnímání. Místnost je vhodné vybavit automatem na vodu pro zajištění pitného režimu. Posezení umožní pohodlná křesla a také pohovka pro případ, že se na pracovišti vyskytne těhotná žena. Zaměstnavatel musí ze zákona umožnit gravidním zaměstnankyním odpočívat i vleže. Odpočinková místnost slouží i kojícím matkám, kterým je zaměstnavatel povinnen umožnit přestávky na kojení a k tomu vhodný prostor.
Od roku 2000 není zaměstnavatel ze zákona povinnen ostatním zaměstnancům odpočinkový kout (ani kuřárnu) zřizovat. Je v jeho kompetenci zhodnotit, nakolik zaměstnancům vyjde vstříc a umožní jim odpočinout si od nepříznivých vlivů práce. Avšak podle nařízení vlády z roku 2007 je zaměstnavatel povinnen zřídit místnost pro odpočinek, pokud to vyžaduje bezpečnost a ochrana zdraví při práci.
Prevence únavy se vyplatí
Představa, že zaměstnanci mohou pracovat v jednom kuse, a že budou stále stejně bdělí a produktivní, je jedním z nejčastějších omylů zaměstnavatelů. Situace, kdy zaměstnavatelé nerespektují zákony a nedodržují povinné pauzy, jsou riskantní a mohou se velmi prodražit. Pokuty za porušování pracovně právních a bezpečnostních předpisů dosahují milionových částek. Náklady za osudové chyby zaměstnanců, kteří jsou vyčerpáni, jsou nevyčíslitelné, zejména pokud dojde ke smrtelným nehodám a ekologickým katastrofám. V porovnání s tím jsou náklady na preventivní opatření proti únavě a podporující duševní hygienu na pracovišti jen zanedbatelné částky.
Jen odpočatý zaměstnanec je schopen podávat v práci výborné výkony a eliminovat počet a závažnost chyb. Někdy pro pracující není snadné nalézt v náročném pracovním tempu čas a kolikrát ani pomyšlení na odpočinek a občerstvení. Situaci usnadní, když zaměstnavatel si je vědom fungování a potřeb lidského organismu a vytvoří opatření pro usnadnění odpočinku na pracovišti.
Ing. Sabina Morawitzová