Dovolená podle nového Zákoníku práce
Nový Zákoník práce zavádí některé změny u mateřské, rodičovské i běžné dovolené. Podívejme se proto v tomto článku na nový systém dovolených, který platí od začátku roku 2007.
Všeobecné podmínky dovolené na zotavenou
Právo čerpat dovolenou na zotavenou má zaměstnanec až po splnění určitých podmínek daných zákonem (viz níže). Dovolená se tak liší od jiných druhů odpočinku od práce. Například přestávku je zaměstnanec povinen čerpat již v první pracovní směně.
3 různé druhy dovolené na zotavenou
Nový Zákoník práce uvádí již pouze tři druhy dovolené na zotavenou. Ty se od sebe odlišují především podmínkami, které musí zaměstnanec splnit, aby na ně měl nárok. Další významný rozdíl je pak samozřejmě v jejich délkách, protože každý druh reaguje na jiné konkrétní potřeby zaměstnanců.
1. Dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část
Základní délka dovolené za kalendářní rok je nejméně 4 týdny. Zákoník vymezuje skupiny zaměstnanců, kteří mají nárok na 5 týdnů (např. v rozpočtových organizacích), pedagogové a akademičtí pracovníci vysokých škol mají nárok na týdnů 8.
Aby měl zaměstnanec nárok na dovolenou za kalendářní rok, musí splnit obě následující podmínky zároveň:
- daný pracovní poměr trvá nepřetržitě celý kalendářní rok (od 1.1. do 31.12.)
- zaměstnanec má za právě probíhající rok odpracováno minimálně celých 60 dní
Pokud je splněna pouze druhá z výše zmíněných podmínek, může zaměstnanec čerpat jen poměrnou část dovolené. Za každý odpracovaný kalendářní měsíc mu pak vzniká nárok na 1/12 celkové roční dovolené.
2. Dovolená za odpracované dny
Nárok vzniká zaměstnanci, který v rámci pracovního poměru odpracoval méně než 60 dní. Za každých odpracovaných 21 dní pak může čerpat dovolenou v délce 1/12 roční dovolené.
3. Dodatková dovolená
Za odpracovaný kalendářní rok má zaměstnanec vykonávající zvláště náročné či zdraví škodlivé práce právo na týden dovolené navíc. Zákon konkrétní zaměstnání přesně vymezuje. Patří mezi ně například podzemní těžba nerostů nebo každodenní styk s vážnými infekcemi.
Odpracovaná doba – do odpracované doby se nepočítá jen doba, kdy byl zaměstnanec fakticky v práci. Počítá se sem také doba, kdy nemohl docházet do zaměstnání pro některé překážky v práci. Sem se řadí například mateřská dovolená (nikoli rodičovská), náhradní volno (za práci přesčas, v neděli, či ve svátek), dovolená na zotavenou, pracovní neschopnost v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání, …
Práva a povinnosti zaměstnavatele
Zaměstnavatel má právo určit den nástupu i dobu čerpání dovolené podle rozvrhu čerpání dovolené. Musí přitom písemně sdělit pracovníkovi dobu jeho dovolené nejpozději 14 dní předem. Podle Zákoníku by jedna část dovolené měla být v délce alespoň dva týdny v celku.
Novinkou je, že zaměstnavatel – podnikatel může standardní výměru dovolené ze 4 týdnů jakkoli navýšit, a to i odlišně pro skupiny zaměstnanců, příp.pro jednotlivce. Dříve to muselo být upraveno kolektivní smlouvou či vnitřním předpisem, který určil zvýšený nárok pro všechny jednotně.
Určený počet volných dní by měl zaměstnanec vyčerpat v příslušném kalendářním roce. Proplacení nevyčerpané dovolené umožňuje nový Zákoník práce pouze při skončení pracovního poměru. V ostatních případech si zaměstnanec musí dovolenou fyzicky vybrat, a to nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.
Mateřská dovolená
Budoucí matka má nárok na mateřskou dovolenou. Nový Zákoník práce umožňuje mateřskou nyní i otci dítěte. Více k délce mateřské dovolené a jejím náležitostem najdete zde:
- Mateřská dovolená zpravidla začíná 6 týdnů (nejdříve však 8 týdnů před termínem porodu. Trvá celkově 28 týdnů při narození jednoho dítěte a 37 týdnů v případě narození dětí dvou a více.
- Mateřská dovolená související s porodem nesmí nikdy trvat méně než 14 týdnů. V žádném případě nesmí být ukončena ani přerušena dříve než 6 týdnů po porodu.
- Na 14-ti týdenní mateřskou dovolenou má nárok také žena, které by se narodilo dítě mrtvé. Zákon také zvlášť upravuje nutné přestávky během pracovní doby pro kojící matky.
- Otec může nastoupit „na mateřskou“ po ukončeném šestinedělí matky. Má samozřejmě nárok i na příslušný příspěvek od státu. Rodiče se tak mohou na mateřské vystřídat (i opakovaně).
Rodičovská dovolená
Další možností pro rodiče je rodičovská dovolená, která se také vztahuje jak na matku, tak otce. Na rodičovskou dovolenou (a příspěvek s ní spojený) má rodič nárok až do tří let věku dítěte.
Mateřská a rodičovská dovolená u náhradní rodičovské péče
Nárok na mateřskou a rodičovskou dovolenou má i žena či muž, kterým bylo dítě svěřeno do náhradní rodičovské péče.
Zákoník práce dále upravuje tyto případy:
- Mateřskou dovolenou může čerpat žena od převzetí dítěte po dobu 22 týdnů. Převezme-li dětí více, je to pak 31 týdnů. Mateřská dovolená však může trvat nejdéle do dne dítě 1 dosáhne věku 1 roku.
- Na rodičovskou dovolenou má žena či muž nárok po skončení mateřské dovolené. V obou případech pak do věku 3 let dítěte.
V tomto článku jsme se Vám pokusili přiblížit všechny typy dovolených a novinky s nimi spojené. Nejen v případě vytouženého volna, ale i u mateřské či rodičovské dovolené, je jistě užitečné vědět, na co máte nárok.
Údaje platné k 30.9.2014