Základní principy úspěchu
Úspěch bývá považován za kladný výsledek lidského snažení. Stojí na konci cesty, kterou jsme si vytyčili k dosažení určitého cíle. Pro někoho může úspěch ztělesňovat přijetí na exponovanou školu, získání práce snů, mediální proslulost či vítězství ve sportu.
Pro jiného úspěch znamená spokojenost v partnerském vztahu, rodičovství či šťastný rodinný život. Úspěch se může projevit také jako pocit satisfakce a spokojenosti z dobře udělané práce. Pak ho můžeme v určité míře zažívat každý den.
Pokud uvažujeme o úspěchu, zajímáme se i o způsoby, jak ho lze dosáhnout. Stanovujeme si cíle a hledáme cesty, po kterých se za úspěchem vydat. Představa úspěchu v nás vzbuzuje rozličné emoce počínaje příjemným vzrušením až po pocity úzkosti či strachu ze selhání. Pokusíme se zamyslet nad tím, jak postupovat úspěšně na cestě za úspěchem...
Co znamená úspěch?
Teoreticky můžeme rozdělit jev zvaný úspěch na objektivní a subjektivní. Ten první je daný spíše zvyky a stereotypy ve společnosti jako jsou třeba akademické tituly, výše konta či nahromaděné majetky. Subjektivní úspěch je vnímaný každým člověkem jinak. Záleží na vnitřním nastavení jedince, na jeho prioritách a hodnotách, které vyznává. Úspěch se nám taky jeví různě z časového hlediska – např. to co jsme považovali za úspěch v mládí, ve vyšším věku můžeme zcela přehodnotit. Úspěch obecně můžeme tedy definovat jako propojení dvou sfér, tedy jako subjektivní pocit zasazený do objektivního kontextu určité doby a společnosti.
Nastavení optiky
Úspěch tak, jak ho vnímá společnost, nemusí přinášet konkrétnímu člověku pocit uspokojení.. Známe případy společensky úspěšných a bohatých „VIP“ osob, které ve svém nitru byly rozvrácené a hluboce nešťastné bytosti. Z tohoto úhlu pohledu se pak jako „pravý“ úspěch jeví hlavně ten subjektivně vnímaný, který nás naplní uspokojením. Vyžaduje to však dostatečnou míru sebepoznání a sebereflexe, abychom se dopátrali toho, co nás osobně činí šťastnými a spokojenými. A za tím se pak vydali, abychom zvítězili nejen nad okolnostmi, ale častokrát i sami nad sebou.
Krok za krokem
Na počátku cesty za úspěchem stojí stanovení si cíle, kterého chceme dosáhnout. Zaměříme svoji optiku na oblasti, jejichž dosažení by nám přineslo pocit štěstí a spokojenosti. Logickým krokem je pak stanovení si cíle, ke kterému se chceme přiblížit. Cílů může být i více a pak je třeba ujasnit si priority a jejich pořadí. Také je třeba počítat s tím, že naše priority jsou relativní v čase a mohou se měnit. Cíle dlouhodobé je třeba vždy rozdělit na krátkodobé etapy naší cesty. Ty je pak dobré rozčlenit do jednotlivých splnitelných kroků našeho plánu. Postup po malých krůčcích snižuje míru strachu z velkých cílů. Zvyšuje šanci na prožití menších dílčích úspěchů, které nás dostatečně posílí na naší cestě za vysněným cílem.
Možné postupy, jak dosáhnout úspěchu
- Najít odvahu a odhodlání k uskutečnění změny
- Pojmenovat cíl, kterého chci dosáhnout
- Rozdělit na dílčí cíle a kroky a sepsat si je
- Časově aspoň přibližně ohraničit dosažení každého kroku
- Napsat si dílčí cíl někam na viditelné místo jako připomínku
- Odměnit se za splnění každého krátkodobého cíle
- Naučit se aktivovat ve chvílích vnitřního zmatku a nejistoty
- Po každém klopýtnutí či pádu zase vstát, poučit se a jít dál
- Nezapomínat odpočívat a čerpat tak sílu na cestu k úspěchu
- Neváhat celoživotně se učit, vzdělávat se a růst
- Vytvářet síť kontaktů, informací a příležitostí, které vedou k cíli
- Podívat se po čase na svoje snažení z nadhledu
- Přehodnotit průběžně platnost cíle a dílčích kroků
- Díky pozitivnímu smýšlení vidět věci z lepší stránky
- Poznáním a přijetím sebe sama budovat a vyzařovat zdravou sebedůvěru
- Ze všedních událostí si vzít to nejlepší a pojmenovat to jako dílčí úspěchy
- Zažívat více dílčích úspěchů a posílit tak sebeúctu
- V cíli si dokázat připustit dosažení úspěchu a umět si ho vychutnat
Jak se poprat s neúspěchem
Stejně tak subjektivně jako úspěch se může jevit neúspěch. Záleží vždy na vnímání situace konkrétním člověkem, který ji zrovna prožívá. Okolí výsledek jeho snažení většinou posuzuje buď podle obecných nebo svých vlastních měřítek úspěchu. Může vkládat do aktéra své představy a očekávání. S opravdovým prožíváním úspěchu či jeho opaku to však nemá co dělat. Ten se odvíjí od postoje samotného aktéra. Pokud cestu k úspěchu vnímáme jako stálý postup po malých krocích kupředu, pak něco jako neúspěch vlastně neexistuje. Někdy je to jen přesměrování, odbočka či malá objížďka na naší cestě. Za úspěchem putujeme i za předpokladu, že okolnosti „na vozovce“ nemusí být vždy příznivé a chyby „při řízení“ občas dělá každý.
Konec dobrý všechno dobré
Při cestě za úspěchem možná utržíme četné rány. Zkusme je vnímat jako chyby, kterými se učíme a rosteme jimi. Někdy musíme udělat i pauzu nebo krok zpátky, abychom pak zase mohli vyrazit kupředu. Na druhou stranu se nestyďme považovat za úspěch i drobné všednosti. Tento přístup nám umožní zažít každý den více úspěchů, což nás posílí na cestě k dlouhodobému cíli. Skutečný úspěch totiž znamená uskutečnění našich snů a přání, doprovázené pocitem spokojenosti.
Ing. Sabina Morawitzová