Veřejný projev: Nenechte je usnout

2009-11-02 22:58:46, Irena Janíková, Osobnostní rozvoj

Proslov, přednáška či prezentace před lidmi. Všichni vás sledují a záleží na každém vašem pohybu a slovu, jestli odejdou s dobrým pocitem či znuděni. Je velmi těžké předstoupit před publikum s vědomím, že naším úkolem je zajímavou formou informovat o dané problematice. Jak nebýt nervózní, překonat strach, udržet pozornost publika a udělat prezentaci opravdu nezapomenutelnou, to vše se dozvíte v následujícím článku.

1. Řeč si dopředu připravte a zkuste si ji nanečisto[](/por

2. Řeč si dopředu připravte a zkuste si ji nanečisto

Čím lépe víte, co přesně chcete publiku sdělit, tím spíše se vám to povede. Sepište si všechny body, které chcete ve své řeči probrat, takový malý brainstorming. Poté je uspořádejte tak, aby na sebe smysluplně navazovaly. Doplňte detaily. Jakmile máte svoji řeč kompletně sepsanou, vytvořte si pomocné kartičky s hesly. Tyto kartičky by měly obsahovat hlavní myšlenky a případně podnětná slova, která vám připomenou, jak pokračovat.

Minimálně třikrát si svoji přednášku či prezentaci řeknete v soukromí. Ideálně, když vás alespoň jednou vyslechne kamarád či někdo z rodiny a dozvíte se od něj zpětnou vazbu, co vylepšit a co je naopak perfektní. Pokud nikdo takový zrovna nemá čas, zkuste to před zrcadlem. Uvidíte, jak u takového proslovu vypadáte a sami můžete přijít na to, co změnit. Zkoušejte to tak dlouho, dokud nebudete mluvit přirozeně a takřka bez nutnosti použít kartičky. Rozhodně je nesmíte číst slovo od slova.

2. Znejte své publikum

Každé obecenstvo potřebuje jiný přístup. Je rozdíl, zda povídáte dětem či dospělým, laikům či odborníkům. Také může přijít smíšená skupina všech dohromady. Když víte, pro koho mluvíte, je jednodušší vymyslet řeč tak, aby je opravdu zaujala a nešla mimo ně. Pokud se na publikum dokážete „napojit“, udržíte jejich pozornost. A jakmile zjistíte, že se vám to povedlo, vzroste vám sebevědomí a budete se cítit celkově příjemněji, čímž se svému publiku ještě přiblížíte.

3. Vhodně se oblečte

Ve chvíli, kdy mluvíte, jste středem pozornosti. Všichni se dívají na vás. Ať se vám to líbí nebo ne, image je důležitá. Nemůžete se obléci ledabyle. Pokud znáte své publikum, víte i jak se obléknout. Když mluvíte s bankéři, budete mít na sobě pravděpodobně něco jiného, než když budete promlouvat k umělcům. Ti ocení něco pohodového a neformálního, zato bankéři by vám v takovém oblečení asi moc nedůvěřovali.

4. Držte se principu KISS

Tato zkratka pochází z anglického sousloví Keep It Short and Simple. To znamená, že by váš proslov měl být krátký a jednoduchý. Nechoďte kolem horké kaše, pokud se k podstatě dostanete teprve za dvacet minut, nikdo už pointu nejspíš neuslyší – všichni budou spát. To neznamená, že nemáte občas proložit výklad vhodným vtipem či humornou historkou. Příběhy přitahují pozornost. Ale znovu, ať jsou krátké a k tématu. Krátké zprávy zanechají v posluchačích dojem, že jste důvtipní a pohotoví. Také se lépe pamatují.

5. Nemluvte příliš pomalu ani rychle

Nezkušený mluvčí, který není ve své kůži, se pozná podle toho, že mluví ve spěchu, sype jedno slovo za druhým, a tudíž mu není skoro rozumět. Prostě se snaží co nejdříve dospět ke konci. Takovýmto způsobem ale pozornost posluchačů neudržíte. Stejně tak, když budete mluvit přehnaně pomalu, publikum se brzy unaví čekáním na další slovo a jeho pozornost se rozptýlí.

6. Použijte ilustrace

Hodně lidí pochopí lépe a rychleji, co se jim snažíte sdělit, když to uvidí nakreslené či vyfocené atd. To, co vnímají očima, si často zapamatují spíše než to, co jen slyší. Je možno použít fotografie, powerpoint nebo prostě jen tabuli s fixem. Cokoliv, co oživí vaši prezentaci. Ale nezapomeňte, že se nesmíte k posluchačům otáčet zády. A také neztlumujte či úplně nezhasínejte světlo na moc dlouho nebo pak uslyšíte už jen poklidné pochrupování.

7. Zapojte publikum

Ptejte se na vlastní zkušenosti, či zda s vámi souhlasí. Interakce je důležitá. Nezapomeňte dát na konci čas na otázky. Je to velmi důležitá část přednášky, bez ní často nebude mít ani smysl. Také udržujte oční kontakt a to nejen s jedním členem, ale se všemi. Oči vtahují obecenstvo „do hry“. Na závěr povězte něco, co si zapamatují. Zajímavou historku či provokativní otázku. Ať na vás a vaši řeč jen tak nezapomenou.

Když přijdete, jak na to, začne vás to bavit. Je přece fajn sdělovat své zkušenosti dalším lidem a obohacovat je. Při výkladu buďte trpěliví a nadšení pro věc. Pak nadchnete i ostatní. A nikdy se neomlouvejte, neupozorňujte na své chyby, buďte sebevědomí. Veřejná řeč je častou součástí našeho života a každý by měl vědět, jak se s tím poprat.