Moderování diskuse: Jak na to?
Diskuse – slovo, které se běžně používá pro označení jakékoliv komunikace mezi více lidmi. Ale co doopravdy tento pojem skrývá? K čemu je diskuse vlastně dobrá? Jak ji správně vést tak, aby byla efektivní a aby se do ní všichni zapojili? 
Diskuse znamená rozhovor několika osob nad určitým tématem. Cílem je problém pečlivě rozebrat z různých stránek, shromáždit argumenty a připravit půdu pro racionální rozhodnutí. Diskuse je vhodná k nenásilné formě předání informací. Díky tomu se odstraní všechny pochybnosti či otazníky, které kolem problému vznikly. Skupinové diskuse mohou vznikat jako spontánní komunikace nad nějakým problémem s důrazem na to, že nejde o komunikaci moderovanou a naplánovanou. Přesto by každý účastník měl vědět, jak se při diskusi správně chovat. Často se ve skupině najde někdo
Správný počet účastníků
Pokud nečekaně začne diskuse na nějaké palčivé téma, zamyslete se, zda jsou přítomni všichni, kterých se problém týká. Samozřejmě můžete vést rozhovor i v menším počtu, ale je třeba počítat s tím, že v takovém případě budete muset opakovat svoje argumenty znovu, až se sejdou všichni. Budete tedy možná plýtvat časem. Občas je na druhou stranu lepší rozebrat problém v méně lidech, protože mohou vyplavat na povrch argumenty, na které dříve nebyl čas. Je třeba se rozhodnout
Diskusní pravidla
Podstatné je, že diskuse nemá být prostor k „vyžvanění“. Proto je nutné vymezit si, o čem vlastně debatujeme a proč. K diskusi se dá postavit různými způsoby. Pokud však chcete, aby debata opravdu někam směřovala, je více než vhodné snažit se dodržovat následující zásady:
1. Každý musí dostat prostor říct svůj názor.
Cílem diskuse je společná shoda a toho nelze dosáhnout, pokud se někteří členové k tématu nevyjádří. V průběhu debaty by měly být prezentovány všechny možné nápady. Hledá se totiž nejlepší alternativa. Proto kontrolujte sami sebe, jestli nemluvíte zbytečně moc. Také dávejte pozor, zda všichni dostali prostor. Pokud někdo nemá dost vlastní iniciativy, měli byste ho vyzvat, aby ostatním řekl své stanovisko.
2. Nehrajte pod pás.
V diskusi je oceňována racionální argumentace. Nepřipouštějte ironizování nápadů druhých, sarkasmus či zlehčování. A nedopouštějte se těchto chyb ani vy. V průběhu debaty by nemělo dojít ani na kritiku názoru druhých. Radši povzbuzujte ostatní tím, že budete jejich myšlenky podporovat. Také dávejte pozor, aby někdo nezačal útočit na druhé osobními otázkami. Chovejte se zkrátka zdvořile. A také poctivě – nezatajujte žádné relevantní informace.
3. Mějte diskusi pod kontrolou.
Když už se jednou rozhodnete diskusi vést, je to na vás. Sledujte, zda jste se někde „nezasekli“ a neřešíte jeden detail pořád dokola. Nebo zda skupina neodbočila od tématu. I když jste se stal neoficiálním moderátorem, neznamená to, že jste též dostat výsadu ostatní poučovat. Nejde o poradu, při neformální debatě byste měli být všichni na stejné úrovni. Nezapomínejte, že i po skončení diskuse je třeba mít ve skupině dobré vztahy.
4. Otázky.
Jsou dobrým způsobem, jak udržet aktivní pozornost a zájem účastníků, a také, jak postupovat vpřed. Pomáhají najít nové věci k tématu a pochopit, jak vidí problém ostatní. Nutí lidi k přemýšlení. Vyvolávejte diskusi otázkami s otevřeným koncem, ty totiž stimulují myšlení. Pokud pokládají otázky ostatní, občas je za položenou otázku pochvalte. Oceňujte i reakce. Ne přehnaně ale do té míry, aby to účastníky motivovalo pokračovat.
5. Buďte trpěliví.
Zamyslet se nad všemi názory a možnostmi zabere zkrátka čas. Nepostupujte příliš rychle. To si radši v průběhu udělejte přestávku nebo namáhavou debatu přerušte krátkým povídáním vtipných historek ze života. Je to lepší postup než rozebrat téma jen povrchně. Na druhou stranu musí mít diskuse spád. Dejte pozor, ať vám účastníci nezačnou usínat. Správné tempo je důležité pro efektivnost rozhovoru.
6. Nezavrhujte menšinové názory.
Možná je v první chvíli většina proti, ale to může být způsobeno například nedostatečnou motivací problém řešit nebo snahou zalíbit se skupině. Názory, které jsou v menšině, mohou být stejně tak originální jako ty většinové. Často jsou navrhovány neotřelé varianty, jak problém vyřešit. To, že jste nad tématem neuvažovali z toho úhlu pohledu jako lidé v menšině, neznamená, že nemají pravdu.
7. Vyzvedněte myšlenku, která je společná.
Pokud se účastníci začínají čím dál víc přít mezi sebou nebo začínají mít pocit, že diskuse nikam nevede, zopakujte to, na čem jste se už shodli. Dejte jim možnost uvědomit si, že debata má smysl, že je ale potřeba postupovat krůček po krůčku. Při takovém procesu je nutné být empatický a zároveň asertivní. Je třeba vnímat potřeby jednotlivých osob ve skupině. Když se vám podaří zdárně dospět ke konci, pro jistotu zopakujte, na čem jste se shodli, a ujistěte se, že výslednému řešení všichni porozuměli a souhlasí s ním. Pokud se vám po delší době k řešení dospět nedaří, nelámejte to přes koleno a raději diskusi ukončete. Cílem není všechny zničit, aby po zbytek dne nemohli pracovat.
Diskuse může přinést nečekané řešení situace, která vás předtím ani nenapadlo. Nemá aspoň uvolní napjatou atmosféru a zodpoví mnoho nashromážděných otázek, které si s sebou pracovníci ohledně daného problému nosí a na které nebyl čas se zeptat.